Charita je jedním z pilířů křesťanství. Počátky katolické Charity jako profesionalizované organizace spadají na našem území do období konce první světové války. Zakládání Charit mělo v českých a moravských diecézích časově odlišný vývoj. Na Moravě byla první charitní organizace oficiálně zřízena v olomoucké arcidiecézi, kde ji po vzoru zahraničí před rovným stoletím ustanovil olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan, a to na základě doporučení a vize premonstráta Ludvíka Antonína Bláhy, kaplana na Svatém Kopečku u Olomouce, kterého jmenoval jejím prvním ředitelem.
Bláha se současně zasloužil o založení Charity i v brněnské diecézi (v Brně od března 1921 existovalo Ústředí katolické charity, které připravilo půdu pro novou charitní organizaci). V únoru 1922 vznikly na diecézní úrovni Svazy Charity se sídlem v Olomouci a v Brně. Postupně se vytvořila charitní síť založená na farních, diecézních a zemských Charitách.
V průběhu let se Charita rozrostla do mohutné organizace sdružující několik set sociálně-zdravotních ústavů. Vedle české Charity působila také Charita pro německy mluvící oblasti.
Válečná léta
Za druhé světové války byla činnost Charity značně omezena a ztížena. V olomoucké arcidiecézi je zabráno na 60 farních Charit v pohraničí. V poválečném období pomáhá Charita mírnit následky války a rozvíjí služby v sociální a zdravotní oblasti. Zakládány jsou nové farní Charity. Pořádá vzdělávací, charitní a ošetřovatelské kurzy. Vzniká tradice charitních poutí.
Likvidace
Po roce 1948 ztrácí Charita postupně možnost působit v sociální oblasti, její činnost byla tehdejším vládnoucím komunistickým režimem tvrdě omezena, spolková činnost zakázána, farní charity a dobročinné spolky jsou zrušeny, kontinuita přetržena. Činnost státem dozorované Charity byla zredukována prakticky na vydávání náboženského tisku a literatury, zajišťování prodeje devocionálií a péči o staré řeholnice, řeholníky a kněze.
Solidarita a náznak změn
Věřící navzdory potížím s komunistickými úřady i přes osobní riziko posílají do světa malé balíčky se zdravotním materiálem a hygienickými potřebami.
Komunistický režim byl roku 1988 zaskočen vlnou solidarity, která se vzedmula po katastrofálním zemětřesení v Arménii napříč československou společností. Kardinál František Tomášek tenkrát ustanovil v Praze Výbor křesťanské pomoci a následně vznikají další napříč republikou.
Doba hledání a tříbení
Nové společenské klima, které přinesl listopad 1989, umožnilo obnovení činnosti Charity na našem území. Začínalo se od nuly, tzv. na zelené louce. Inspirace se opět hledala v zahraničí. Díky profesionálně odváděné službě se podařilo navrátit Charitě její prestiž a postavení organizace poskytující kvalitní péči s duchovním přesahem.
Současnost
Dnes je katolická Charita největším nestátním poskytovatelem sociálních i zdravotních služeb na našem území. Její síť tvoří 300 Charit (od farních po diecézní). Její nejznámější každoročně pořádanou akcí je Tříkrálová sbírka. Pomáhá při přírodních katastrofách (povodně) a také v zahraničí. V olomoucké arcidiecézi funguje 28 Charit a Hospic na Svatém Kopečku u Olomouce.
